Co je to deprese
Deprese patří mezi nejčastější duševní onemocnění. Projevuje se změnami nálady, nezájmem až apatií a sníženou výkonností.
Deprese se liší od běžných změn nálad a nepříjemných pocitů pramenících z našeho každodenního prožívání, které zažívá každý z nás. Může ovlivnit všechny aspekty života, včetně vztahů s rodinou, přáteli a dalšími osobami v našem okolí. Také může vést k problémům ve škole a v práci.
Deprese může postihnout kohokoli a v jakémkoli věku. Lidé, kteří prožili nějaké traumatizující události, ztrátu blízké osoby či například zneužívání, mají větší pravděpodobnost, že se u nich deprese rozvine. Ženy mají větší pravděpodobnost výskytu deprese než muži.
Uvádí se, že deprese v Evropě patří mezi jednu z nejčastějších příčin pracovní neschopnosti. Deprese a duševní onemocnění obecně jsou navíc stále zatížené mnoha předsudky, což lidé trpící touto nemocí pochopitelně vnímají velmi negativně.
Deprese se může vyskytnout jednorázově nebo tzv. epizodicky. Onemocnění může ovlivňovat i roční období, často se objevuje na podzim či v zimních měsících. Podle míry závažnosti rozlišujeme několik kategorií deprese – obzvlášť rizikové je pak zvýšené riziko sebevražd. Konkrétně hovoříme o těchto formách deprese:
- Depresivní epizoda: Projevuje se zejména sklíčeností, smutkem, netečností a ztrátou zájmu. Depresivní epizody dále můžeme dělit na lehké, středně těžké a těžké.
- Rekurentní depresivní porucha: Hovoříme o ní tehdy, jestliže se objeví dvě a více depresivních epizod. I v tomto případě lze poruchu dál dělit dle míry její závažnosti.
- Sezónní afektivní porucha: Jak už bylo uvedeno výše, tato forma se zpravidla objevuje na konci podzimu nebo v zimě. Projevuje se zejména nedostatkem energie a zvýšenou potřebou spánku a přibýváním na váze.
- Perzistentní afektivní poruchy: Jde o přetrvávající poruchy nálad, mezi které patří cyklotymie a dystymie. Cyklotymií nazýváme alespoň dva roky trvající změny nálad s mírnými projevy fáze mánie a deprese. Dystymie je pak alespoň dva roky trvající, zároveň nepříliš závažná depresivní nálada.
- Bipolární porucha: Při tomto onemocnění se střídají depresivní epizody s projevy sklíčenosti a manické fáze povznesené nálady, případně může dojít k jejich společnému výskytu, kdy hovoříme o smíšené epizodě.
- Atypická deprese: O této poruše hovoříme tehdy, pokud fázi sklíčenosti občas probleskne i období veselejší nálady.
- primární, které vznikají tzv. samy o sobě,
- sekundární, jež vznikají v důsledku jiného onemocnění – například epilepsie, či syndromu vyhoření.
Jak často se objevuje deprese v populaci
Podle statistik se s depresivní poruchou potýká zhruba 5–16 % osob. Ženy přitom trpí tímto onemocnění dvakrát častěji než muži. Více se vyskytuje u chronicky nemocných, zejména u osob s onkologickým, srdečně-cévním, revmatickým či neurologickým onemocněním. Také jí častěji trpí lidé s chronickými bolestmi či osoby závislé na alkoholu či jiných návykových látkách. Negativně se na vzniku deprese podílí i hospitalizace.
Také existují určitá riziková období v životě jedince pro výskyt deprese – u žen jde mimo jiné o období šestinedělí a přechodu, u obou pohlaví pak o dobu dospívání a seniorní věk. Průměrný věk, kdy se projeví první depresivní epizoda, je zhruba 29 let, ovšem v poslední době klesá. V případě bipolárních poruch se první projevy onemocnění zpravidla objevují dříve. Pravděpodobnost nemoci se také odvíjí od genetického zatížení.
Jaké jsou příčiny deprese
- Chemická nerovnováha v mozku: Tento stav se u osob trpících depresí může vyskytovat v částech řídících náladu, myšlenky, spánek, chuť k jídlu či chování.
- Hladiny hormonů: Riziko deprese může zvyšovat změna hladiny ženských pohlavních hormonů, a to jednak v důsledku menstruačního cyklu, dále v období po porodu či před a v průběhu menopauzy.
- Rodinná zátěž: Větší riziko výskytu deprese se objevuje u osob, u nichž se toto onemocnění či jiné poruchy nálad vyskytly již dříve v rodině.
- Trauma z raného dětství: Některé události ovlivňují, jaký způsobem se naše tělo vyrovnává se strachem a stresovými situacemi.
- Struktura mozku: Podle některých teorií máme větší riziko vzniku deprese, pokud máme méně aktivní čelní lalok. Ovšem nepanuje shoda na tom, zda k této odchylce dochází před nebo po nástupu depresivních příznaků.
- Zdravotní stav: Některé nemoci mohou zvyšovat riziko rozvoje deprese, jde zejména o chronická onemocnění, nespavost, chronickou bolest, Parkinsonovu chorobu, náhlou mozkovou příhodu, infarkt či onkologické onemocnění.
- Užívání návykových látek: Alkohol či jiné látky mohou zvyšovat riziko deprese.
- Chronická bolest: Bolest ať už fyzického nebo psychického charakteru může vyvolat depresi.
- předchozí depresivní epizody,
- chronické úzkostné poruchy v dětství a mládí,
- náročné životní okolnosti (například ztráta blízkého člověka, ztráta zaměstnání, chronická zátěž na pracovišti či jinde),
- nespavost,
- nedostatečná či zcela chybějící sociální podpora,
- diskriminace,
- osamělost,
- nedostatek světla (což může vést k tzv. zimní depresi).
- zvýšený hněv nebo podrážděnost,
- pocit neklidu či nervozity,
- tendenci se uzavírat a být negativní,
- zvýšenou tendenci vyhledávat riskantní aktivity,
- větší impulsivitu,
- častější konzumaci alkoholu nebo drog,
- izolaci od rodiny a přátel,
- ztrátu odpovědnosti v práci či v rodině a neschopnost plnit další povinnosti,
- problémy v sexuální oblasti.
Deprese se může projevovat rozlišně u žen i a mužů. Sice každý jedinec pociťuje depresivní pocity, nicméně způsob, jak se s nimi vyrovnává, se může lišit. Muži mají větší tendenci projevovat spíše vztek a podráždění než smutek. Také ve snaze vyrovnat se s nepříjemnými pocity častěji sahají po alkoholu či drogách.
Psychické potíže se také často mohou projevovat určitou somatizací – bušením srdce, svíráním na hrudi, dlouhotrvajícími bolestmi hlavy, zažívacími problémy.
Závažnost a četnost příznaků se liší podle dané osobnosti jedince, typu jeho nemoci a jejího stadia. Pokud pociťujete popsané příznaky a ty se delší dobu nelepší, respektive máte ve svém okolí někoho s projevy deprese, vyhledejte odborníka.
Dokážeme se před depresí chránit?
Jednoduchá prevence deprese neexistuje, protože ji ovlivňuje příliš mnoho faktorů. Ovšem existují některé mechanismy, které nás mohou do jisté míry ochránit. V té souvislosti hovoříme o tzv. resilienci, tedy míře odolnosti vůči negativním vlivům. Resilience vysvětluje, proč se někteří se lidé zvládnou vyrovnat i s velmi závažnými tragickými situacemi, aniž by podlehli depresivním stavům.
Mezi ochranné faktory patří mj. stabilní okruh přátel a určité sociální zázemí, schopnost požádat blízké o pomoc, materiální jistota, vyvážený duševní život a sebedůvěra, smysl pro humor. Roli také hraje zdravý životní styl – zdravá strava a dostatek pohybových aktivit, dostatek spánku, nekouření a omezená konzumace alkoholu.
- Věnovat se činnostem, které nám dříve činily radost.
- Udržovat kontakt s našimi přáteli i rodinou.
- Pravidelně se hýbat, i kdyby mělo jít pouze o krátké procházky.
- Co nejvíce dodržovat pravidelný režim v jídle i spánku.
- Vyhýbat se nebo alespoň omezit konzumaci alkoholu a nepoužívat nelegální drogy.
- Promluvit si o svých problémech s některým z našich blízkých
- Vyhledat lékaře a svěřit se mu se svými potížemi.
Možnosti léčby deprese
- pacient má méně projevů deprese,
- jeho potíže jsou pouze občasné a trvají kratší dobu než dva týdny,
- potíže se objevily nedávno a je zjevná jejich vyvolávající příčina,
- má ve svém okolí dostatečnou sociální podporu a nemá sebedestruktivní myšlenky.
Aktivní léčbu pak (praktický lékař) navrhne tehdy:
- pokud se u pacienta objevuje více příznaků, které jsou dlouhodobé,
- v rodině se vyskytují deprese či jiné poruchy nálad,
- pacient má slabou sociální podporu a občasné sebedestruktivní myšlenky.
V případě závažnějších příznaků je namístě se svěřit do péče psychiatra:
- pokud se pacient nezvládá o sebe starat,
- depresivní příhoda se v jeho životě opakuje po kratší době,
- doprovází jej myšlenky na sebevraždu.
- Psychoterapii: Ať už podpůrná nebo specifická psychoterapie by měla být součástí léčby každého pacienta. Jde o určitou systematickou práci s pacientem po dobu 12 až 16 týdnů, kdy v akutní fázi mírně až středně těžké deprese má srovnatelné účinky jako terapie pomocí léků.
- Fototerapii: Tuto metodu lékař společně s léky volí zejména u sezónní afektivní poruchy.
- Tělesné cvičení: Existuje stále více důkazů, že pravidelné dennodenní cvičení pomáhá zejména u lehčí formy deprese.
- Léčbu pomocí léčivých přípravků: U středně těžkých až těžkých forem deprese lékař zpravidla přistupuje k léčbě pomocí antidepresiv. V některých případech lze však léčbu nasadit i u lehkých forem nemoci. Léky se podávají jednak v akutní fázi onemocnění, tak případně i v její udržovací fázi (profylakse) ve snaze zabránit návratu nemoci. Výběr léků je pochopitelně individuální a záleží na mnoha okolnostech.
- Zdroje:
- https://www.nzip.cz/clanek/682-deprese-formy-a-prubeh
- https://www.wikiskripta.eu/w/Deprese
- https://euc.cz/clanky-a-novinky/clanky/deprese-priznaky-druhy-a-lecba/
- https://www.svl.cz/files/files/Doporucene-postupy-od-2013/Deprese_2013.pdf
- https://www.nzip.cz/clanek/681-deprese-vznik-prevence-a-rizikove-faktory
- https://www.psyon.cz/deprese/
- https://www.who.int/news-room/fact-sheets/detail/depression
- https://www.healthline.com/health/depression#treatment
Uvolněte se!
Připravili jsme pro vás multimediální galerii, ve které rychle naleznete inspiraci, abyste se cítili dobře.